Právní souvislosti

Právní souvislosti

Dnem 1. ledna 2014 nabývá účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., který přináší také změny některých soukromoprávních pravidel ve vztahu ke dřevinám rostoucím na pozemcích jednotlivých vlastníků.

Vlastnictví stromů

Podle § 597 Občanského zákoníku je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé. Toto ustanovení vychází z obnovené právní zásady superficies solo credit („povrch ustupuje půdě“ – rostliny neoddělitelně spojené s pozemkem patří k tomuto pozemku). I podle dosavadního občanského zákoníku byly dřeviny považovány za součást věci (pozemku) a vlastníkem dřevin byl vždy vlastník pozemku, na kterém dřeviny vyrostly.

Stromy na hranicích pozemků

Dle Občanského zákoníku § 1067 (zákon 89/2012 Sb.) strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný.

Občanský zákoník také zavádí pojem rozhrada. Rozhrada není v zákoně přímo definována, ale lze ji popsat jako cokoli, co rozděluje dva pozemky. Stromy a stromořadí rostoucí na hranicích pozemků lze tedy považovat za rozhrady. Vlastnictví takové přirozené rozhrady je pak společné (§1024) a rozhradu musí každý z jejích spoluvlastníků udržovat v dobrém stavu, aby druhému nevznikla škoda nebo aby nehrozilo, že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou (§1026).

Sousedská práva – spadlé plody

Ve vztahu k vlastnictví plodů spadlých ze stromů a keřů na sousední pozemek dochází dle Občanského zákoníku ke změnám. V NOZ nově nalezneme pravidlo (§ 1016 odst. 1), že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem, tj. pozemkem určeným k obecnému užívání. Pravidlo o vlastnictví spadlých plodů se vztahuje nejen na ovoce, ale například i na listí a jehličí, jeho odstranění je výlučně starostí vlastníka pozemku, na který spadlo.

Plody rostoucí na rostlinách, náleží (dokud nespadnou na sousední pozemek) vlastníkovi těchto rostlin a podle pravidla obsaženého v § 1014 odst. 1 NOZ musí být tomuto vlastníkovi umožněno, aby je očesal, ikdyž je přístup k nim možný jen ze sousedního pozemku.

Sousedská práva – přerůstající kořeny a větve

Kořeny a větve stromů lze odstranit jen šetrně a ve vhodně době, a to pouze v případě, kdy sousednímu vlastníkovi působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Soused je povinen předem sousedního vlastníka o odstranění přesahujících kořenů nebo větví požádat, sám může konat až v případě, že tak vlastník v přiměřené době neučiní sám.

V případě, že sousednímu vlastníku vznikne dle NOZ oprávnění přerůstající větve či kořeny odstranit, musí tak učinit šetrným způsobem (jak je ostatně stanoveno i v § 1016 odst. 2 NOZ), který dřevinu samotnou nepoškodí. V opačném případě se vystavuje hrozbě sankce ze strany orgánu ochrany přírody.

Vzdálenost stromů od hranice pozemku

Vlastník pozemku může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v blízkosti společně hranice pozemků, má-li pro to rozumný důvod. Ze stejného důvodu může požadovat, aby je odstranil, pokud je vysadil nebo nechal vzrůst. Za rozumné důvody lze požadovat například vysazování stromů u zemědělského pozemku, které by produkčním plodinám odčerpávaly vláhu, vysazování stromů, které mohou stínit, či vysazování takových druhů stromů, které mohou svými kořeny poškodit sousední stavbu.

Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšku přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Kácení stromů

Dnem 1. listopadu 2014 nabývá účinnosti vyhláška č. 222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.

Podle této vyhlášky není třeba povolení ke kácení ovocných dřevin rostoucích na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Povolení ke kácení není třeba pouze pro ovocné stromy na výše uvedených pozemcích. Již nehraje žádnou roli, zde se dřevina nachází u rodinného či jiného domu, osvobození se vztahuje i na majitele rekreačních domů. Již není rozhodující ani skutečnost, zda je pozemek oplocený a nepřístupný veřejnosti.

Cílem nové vyhlášky bylo snížit administrativní zátěž žadatelů o kácení dřevin i příslušných orgánů státní správy. Za tímto účelem bylo je nově umožněno kácet dřeviny rostoucí na pozemcích, které jsou zmíněné výše, v případě původní právní úpravy bylo dosud možné kácet pouze dřeviny, jejichž obvod kmene nedosahoval 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, příp. pro souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2.

Dle zákona  114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny lze bez povolení také kácet v případě, že je stavem stromu zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení (§8).

Kdy kácet

Dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb. se kácení provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu (§5). Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny, to znamená ve většině případů od podzimu do předjaří (od 1. 11. do 31. 3.).

Žádost o povolení kácení

Jaké náležitosti musí obsahovat žádost o povolení kácení dřevin, vyjmenovává vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb. v § 4.

Žadatelem o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les může být vlastník pozemku, na kterém dřeviny rostou, dále též nájemce nebo jiný uživatel pozemku, pokud předloží souhlas vlastníka pozemku. Vlastník pozemku bude zároveň účastníkem správního řízení o povolení kácení se všemi procesními oprávněními z tohoto postavení vyplývajícími.  Adresátem povolení ke kácení, včetně případné povinnosti provést náhradní výsadbu, bude nájemce/uživatel pozemku.

Ořez stromů

Ochrana dřevin rostoucích mimo les je řešena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Pro ořez dřevin platí:

  • Orgány ochrany přírody nemají zákonem založenou kompetenci povolit jiný nedovolený zásah do dřevin než jejich pokácení. Ořez dřeviny či jiné zásahy nelze dle zákona povolit. Povolení ke kácení však může obsahovat podmínky, za kterých má být kácení provedeno.
  • Pro posouzení, zda je možno určitý zásah považovat za poškozování dřevin, není rozhodně, zda bylo předtím kácení těchto dřevin povoleno či nikoliv. Případní zodpovědnost za přestupek podle § 87 odst. 2 písm. e) či za správní delikt podle § 88 odst. 1 písm. c) zákona se vždy odvozuje pouze od povahy zásahu samotného, tedy od toho, zda byl příčinou podstatného a trvalého snížení ekologických a estetických funkcí dřevin či jejich odumření.
  • Povinností každého, kdo kácí dřeviny, je realizovat kácení postupem, který bude v souladu s obvyklými, obecně uznávanými metodami pro kácení dřevin, při současném respektování ostatních zájmů chráněných zákonem (ochrana druhů rostlin a živočichů vyskytujících se na dřevině a v jejím okolí).
  • Obdobné závěry, které platí pro postup při kácení dřevin, lze učinit i pokud jde o jejich ořez.  Ořez dřevin, je-li proveden odborně, důvodně a přiměřeně, nemůže být za poškozování dřevin považován, v opačném případě však o poškození dřevin bezpochyby půjde. I při volbě postupu pro ořez dřevin je nutno respektovat ostatní zájmy chráněné zákonem.
  • O nedovolený zásah se nejedná, je-li prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, nebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území. Tato nová úprava umožňuje například ořez stromů na torzo pro účely zachování stanoviště pro hmyz anebo výraznější zdravotní ořez dřeviny. Stále však není možno ořezat dřevinu na torzo z libovolných důvodů, například pro vytvoření tzv. „živé sochy“ vyřezané do torza stromu.

Zdroj: http://www.enviprofi.cz/